Zahozené sny

Mám ráda výtvarní umění. Dvanáct let jsem navštěvovala výtvarný obor na ZUŠce, celkem mě to bavilo a za ta léta jsem vytvořila několik slušných věcí. Taky jsem s oblibou kreslila více či méně podařené karikatury svých spolužáků a učitelů (a někdy je doprovázela lehce obscénními básničkami).

Dnes už moc nekreslím, a když už, tak většinou v Photoshopu. Trochu konkrétněji – to, co dělám, se jmenuje space art. Nebudu si nalhávat, že je to nějaké velké umění. Rozhodně ne. Ale dělá mi dobře, když obrázky publikuji na deviantARTu a lidé mi píšou, jak jsem talentovaná, geniální a bůhvíco. Nedávno se mě jistý uživatel dokonce zeptal, jestli jsem bůh. Opravdu.

Někdy v osmé, deváté třídě ZŠ jsem psala sloh na téma „moje budoucí povolání“. Tenkrát jsem mimo jiné chtěla být umělkyní, vytvářet concept art pro filmy nebo počítačové hry. Inspiraci jsem získala ve Star Wars, na jednom z bonusových DVD bylo zachyceno, jak vznikají nové postavy pro film. Stovky, tisíce návrhů, skic, modelů a božský George Lucas mezi tím vším prochází, nesouhlasně mručí, kritizuje a sem tam něco pokývnutím ocení. Fascinovala mě představa, že bych se podílela na vyprávění velkolepých příběhů, jako jsou Hvězdné války. Jenže i ve čtrnácti letech jsem tušila, že pracovat v tomto oboru je velké dobrodružství, možná až příliš velké. Člověk musí být lepší než ostatní, rvát se o práci, jít za ní. A každému se nepoštěstí pracovat na hollywoodských sci-fi nebo fantasy spektáklech. Třeba na něj zbude Kozí příběh

Zájem o concept art mě brzo opustil. Zdálo se mi, že nemám dostatek talentu a že šance uspět je hrozně malá.

Před několika dny jsem se různými oklikami dostala na fórum ConceptArt, do sekce Sketchbooks, kam jednotliví uživatelé publikují svoje kresby a ostatní je mohou zkritizovat, poradit, co vylepšit atd. Sketchbook má i Sam Carr, přispívá do něj od čtrnácti let. Dnes je mu osmnáct a za čtyři roky udělal ohromný kus práce, z mizerných skic se vypracoval ve velmi dobrého ilustrátora. Když jsem si jeho obrázky prohlížela, vzpomněla jsem si na onen sloh a svůj dávný sen.

„Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.“ Blbost. Když něco opravdu chceš, tak si za tím jdi, vykašli se na pochybnosti, pokládej oběti na oltář svého snu, který se jednoho krásného dne možná, možná vyplní.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *